Obsah
Směrnice o OZ
8.11.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 299/25
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/95/ES
ze dne 22. října 2008,
kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách
(kodifikované znění)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (3), byla věcně změněna (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.
(2) Mezi právními předpisy o ochranných známkách platnými v členských státech před vstupem směrnice 89/104/EHS v platnost existovaly rozdíly, které mohly bránit volnému pohybu výrobků a služeb a mohly narušovat podmínky soutěže v rámci společného trhu. Bylo proto nezbytné tyto právní předpisy sblížit, a tak zajistit řádné fungování vnitřního trhu.
(3) Je důležité přihlédnout k řešením a výhodám, které může podnikům přejícím si získat ochranné známky poskytnout úprava ochranných známek Společenství.
(4) Nezdá se být nutné provést sblížení právních předpisů členských států o ochranných známkách v celém rozsahu. Postačuje, omezí-li se sblížení na ty vnitrostátní předpisy, které se bezprostředně dotýkají fungování vnitřního trhu.
(5) Tato směrnice by neměla členské státy zbavit práva i nadále chránit ochranné známky získané užíváním, ale pouze upravit vztahy mezi těmito známkami a ochrannými známkami získanými zápisem.
(6) Členské státy by si měly podržet úplnou volnost v úpravě procesních ustanovení o zápisu, zrušení a neplatnosti ochranných známek získaných zápisem. Mohou například stanovit formu řízení ve věcech zápisu a neplatnosti, rozhodnout, zda starší práva musí být uplatněna v řízení o zápisu nebo v řízení o neplatnosti nebo v obou řízeních, a upravit řízení o námitkách či průzkumové řízení z úřední povinnosti, popřípadě oboje, v případě, že starší práva mohou být uplatněna v řízení o zápisu. Členské státy by si měly ponechat možnost upravit účinky zrušení nebo neplatnosti ochranných známek.
(7) Tato směrnice by neměla vyloučit možnost použít na ochranné známky ustanovení jiných předpisů členských států, než jsou předpisy o ochranných známkách, jako jsou například předpisy o nekalé soutěži, občanskoprávní odpovědnosti nebo o ochraně spotřebitele.
(8) Dosažení cílů, jež sblížení právních předpisů sleduje, předpokládá, že podmínky pro nabytí a udržení práva k zapsané ochranné známce jsou v zásadě ve všech členských státech stejné. Je proto žádoucí vyhotovit příkladný seznam označení, která mohou tvořit ochrannou známku, jsou-li způsobilá odlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků. Důvody zamítnutí nebo neplatnosti týkající se samotné známky, například nedostatečná rozlišovací způsobilost, nebo týkající se střetu mezi ochrannou známkou a staršími právy by měly být vyjmenovány taxativním způsobem, i když některé z těchto důvodů jsou uvedeny fakultativně pro členské státy, které tudíž mohou zachovat nebo zavést tyto důvody ve svých právních předpisech. Členské státy by měly mít možnost zachovat nebo zavést ve svých právních předpisech důvody zamítnutí nebo neplatnosti související s podmínkami nabytí nebo udržení práva k ochranné známce, pro které neexistuje ustanovení o sblížení a které se týkají například způsobilosti být majitelem ochranné známky, obnovy zápisu ochranné známky nebo režimu poplatků či nedodržení procesních ustanovení.
(9) Pro snížení celkového počtu ochranných známek zapsaných a chráněných ve Společenství, a tím i snížení počtu sporů, které v souvislosti s nimi vznikají, je třeba vyžadovat, aby zapsané ochranné známky byly skutečně užívány pod sankcí jejich zrušení. Je nutné stanovit, že ochranná známka nemůže být prohlášena za neplatnou z důvodu existence neužívané starší ochranné známky, přičemž členské státy mohou použít stejnou zásadu ve vztahu k zápisu ochranné známky nebo mohou stanovit, že ochrannou známku nelze účinně uplatnit v řízení o porušení práva, je-li na základě námitky shledáno, že majitel ochranné známky může být zbaven svých práv. Ve všech těchto případech stanoví státy platná procesní pravidla.
(10) Pro usnadnění volného pohybu výrobků a služeb je prvořadé zajistit, aby zapsané ochranné známky požívaly podle právních předpisů všech členských států stejné ochrany. To však nebrání členským státům poskytnout širší ochranu ochranným známkám, které získaly dobré jméno.
(11) Ochrana poskytnutá zapsané ochranné známce, jejímž cílem je především zajistit ochranné známce funkci označení původu, by měla být v případě totožnosti známky a označení a výrobků nebo služeb absolutní. Ochrana by se měla vztahovat rovněž na případy podobnosti mezi známkou a označením a mezi výrobky nebo službami. Je nezbytné vykládat pojem podobnosti v souvislosti s nebezpečím záměny. Nebezpečí záměny, jehož posouzení závisí na mnoha faktorech, a zejména na povědomí o ochranné známce na trhu, na asociaci, která může vzniknout mezi užívaným označením a zapsanou známkou, na stupni podobnosti mezi ochrannou známkou a označením a mezi označenými výrobky nebo službami, by mělo představovat zvláštní podmínku ochrany. Způsoby zjištění nebezpečí záměny, a zejména důkazní břemeno, by měly být upraveny vnitrostátními procesními předpisy, které by neměly být touto směrnicí dotčeny.
(12) Je důležité stanovit z důvodů právní jistoty, a aniž jsou neoprávněně dotčeny zájmy majitele starší ochranné známky, že tento majitel již nemůže žádat prohlášení ochranné známky za neplatnou ani podávat námitky proti užívání pozdější ochranné známky, pokud vědomě strpěl její užívání po dlouhou dobu, ledaže by přihláška pozdější ochranné známky nebyla podána v dobré víře.
(13) Členské státy jsou vázány Pařížskou úmluvou na ochranu průmyslového vlastnictví. Je třeba, aby ustanovení této směrnice byla zcela v souladu s ustanoveními uvedené úmluvy. Závazky členských států vyplývající z této úmluvy by neměly být touto směrnicí dotčeny. Případně by se měl použít čl. 307 druhý pododstavec Smlouvy.
(14) Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice 89/104/EHS ve vnitrostátním právu stanovené v části B přílohy I,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Oblast působnosti
Tato směrnice se vztahuje na individuální, kolektivní, garanční nebo certifikační ochranné známky pro výrobky nebo služby, které byly zapsány nebo přihlášeny v jednom z členských států nebo u Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví nebo jsou předmětem mezinárodního zápisu s účinky pro členský stát.
Článek 2
Označení, jež mohou tvořit ochrannou známku
Ochrannou známkou může být jakékoli označení schopné grafického ztvárnění, zejména slova, včetně osobních jmen, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho balení, pokud jsou tato označení způsobilá odlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků či služeb jiných podniků.
Článek 3
Důvody pro zamítnutí či neplatnost
1. Do rejstříku nesmějí být zapsány, a jsou-li zapsány, mohou být prohlášeny neplatnými
a) označení, která nemohou tvořit ochrannou známku;
b) ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost;
c) ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, jež mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností;
d) ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v poctivých a zavedených obchodních zvyklostech;
e) označení, která jsou tvořena výlučně i) tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku, ii) tvarem výrobku, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku, iii) tvarem, který dává výrobku podstatnou hodnotu;
f) ochranné známky, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo s dobrými mravy;
g) ochranné známky, které by mohly klamat veřejnost, například pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku nebo služby;
h) ochranné známky, k jejichž zápisu nebyl dán souhlas příslušnými orgány a mají být zamítnuty nebo prohlášeny za neplatné podle článku 6ter Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“).
2. Každý členský stát může stanovit, že ochranná známka nesmí být zapsána do rejstříku, a je-li zapsána, může být prohlášena za neplatnou, pokud
a) užívání ochranné známky může být zakázáno podle jiného právního předpisu dotčeného členského státu nebo Společenství, než jsou předpisy o ochranných známkách;
b) ochranná známka obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženský symbol;
c) ochranná známka obsahuje znaky, emblémy a erby jiné než ty, jež jsou uvedeny v článku 6ter Pařížské úmluvy, a představující veřejný zájem, ledaže by příslušný orgán v souladu s právními předpisy členského státu dal souhlas k jejímu zápisu;
d) přihlášku ochranné známky podal přihlašovatel, který nebyl v dobré víře.
3. Přihláška ochranné známky není zamítnuta nebo v případě, že je ochranná známka zapsána, není prohlášena za neplatnou podle odst. 1 písm. b), c) nebo d), pokud před podáním přihlášky získala v důsledku užívání rozlišovací způsobilost. Nadto mohou členské státy stanovit, že se toto ustanovení použije také v případě, že rozlišovací způsobilost byla získána po dni podání přihlášky ochranné známky nebo po dni jejího zápisu.
4. Členský stát může odchylně od odstavců 1, 2 a 3 stanovit, že důvody pro zamítnutí nebo neplatnost, které platily v tomto státě přede dnem vstupu v platnost předpisů nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí 89/104/EHS, platí pro ochranné známky, jejichž přihláška byla podána před tímto dnem.
Článek 4
Další důvody zamítnutí či neplatnosti týkající se střetu se staršími právy
1. Ochranná známka nesmí být zapsána do rejstříku, a je-li zapsána, může být prohlášena za neplatnou,
a) pokud je totožná se starší ochrannou známkou a výrobky nebo služby, pro které byla podána přihláška ochranné známky nebo byla ochranná známka zapsána, jsou totožné s výrobky nebo službami, pro které je starší známka chráněna;
b) pokud z důvodu totožnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a totožnosti či podobnosti výrobků nebo služeb, na něž se ochranná známka vztahuje, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti, včetně nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou.
2. Pro účely odstavce 1 se „staršími ochrannými známkami“ rozumějí
a) ochranné známky s dřívějším datem podání přihlášky, s přihlédnutím k případnému právu přednosti uplatněnému ve vztahu k těmto ochranným známkám, jež patří do těchto kategorií: i) ochranné známky Společenství, ii) ochranné známky zapsané v členském státě nebo, v případě Belgie, Lucemburska či Nizozemska, u Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví, iii) ochranné známky, které jsou předmětem mezinárodního zápisu s účinky pro členský stát;
b) ochranné známky Společenství, které si v souladu s nařízením Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (5) platně činí nárok na senioritu na základě ochranné známky uvedené v písm. a) bodech ii) a iii), i když se majitel této ochranné známky vzdal nebo známka zanikla;
c) přihlášky ochranných známek uvedených v písmenech a) a b) s podmínkou jejich zápisu;
d) ochranné známky, které ke dni podání přihlášky ochranné známky nebo případně ke dni práva přednosti uplatněného ve vztahu k přihlášce ochranné známky, jsou „obecně známé“ v členském státě ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy.
3. Ochranná známka nesmí být dále zapsána, a je-li zapsána, může být prohlášena za neplatnou, pokud je totožná se starší ochrannou známkou Společenství ve smyslu odstavce 2 nebo je jí podobná a pokud má být nebo byla zapsána pro výrobky nebo služby, které nejsou podobné těm, pro které je starší známka zapsána, jestliže tato ochranná známka Společenství získala ve Společenství dobré jméno a užívání pozdější ochranné známky bez řádného důvodu by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky Společenství anebo jim působilo újmu.
4. Členský stát může stanovit, že ochranná známka nesmí být zapsána, a je-li zapsána, může být prohlášena za neplatnou, pokud
a) ochranná známka je totožná se starší vnitrostátní ochrannou známkou ve smyslu odstavce 2 nebo je jí podobná a pokud má být nebo byla zapsána pro výrobky nebo služby, které nejsou podobné těm, pro které je starší ochranná známka zapsána, jestliže starší ochranná známka získala v daném členském státě dobré jméno a užívání pozdější ochranné známky bez řádného důvodu by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim působilo újmu;
b) práva k nezapsané známce nebo jinému označení užívanému v obchodním styku byla nabyta přede dnem podání přihlášky pozdější ochranné známky nebo přede dnem práva přednosti uplatněného ve vztahu k přihlášce pozdější ochranné známky a tato nezapsaná známka nebo jiné označení dává svému majiteli právo zakázat užívání pozdější ochranné známky;
c) užívání ochranné známky může být zakázáno na základě jiného staršího práva, než jsou práva uvedená v odstavci 2 a v písmenu b) tohoto odstavce, a zejména i) práva na jméno, ii) práva na ochranu projevů osobní povahy, iii) práva autorského, iv) práva průmyslového vlastnictví;
d) ochranná známka je totožná se starší kolektivní ochrannou známkou nebo je jí podobná a právo vyplývající ze starší známky zaniklo ve lhůtě nejvýše tří let před podáním přihlášky;
e) ochranná známka je totožná se starší garanční nebo certifikační známkou nebo je jí podobná a právo vyplývající z takové starší známky zaniklo před podáním přihlášky ve lhůtě, jejíž délku stanoví členský stát;
f) ochranná známka je totožná se starší ochrannou známkou, která byla zapsána pro stejné nebo podobné výrobky či služby nebo je jí podobná, a právo vyplývající ze starší známky zaniklo z důvodu neobnovení zápisu ve lhůtě nejvýše dvou let před podáním přihlášky, ledaže majitel starší ochranné známky souhlasil se zápisem pozdější ochranné známky nebo svou ochrannou známku neužíval;
g) ochranná známka může vést k záměně s ochrannou známkou, která byla užívána ke dni podání přihlášky v zahraničí a která se tam dosud užívá, pokud přihlašovatel při podání přihlášky nejednal v dobré víře.
5. Členské státy mohou stanovit, že za určitých okolností nemusí být přihláška zamítnuta nebo ochranná známka prohlášena za neplatnou, pokud majitel starší ochranné známky nebo jiného staršího práva souhlasí se zápisem pozdější ochranné známky.
6. Členský stát může odchylně od odstavců 1 až 5 stanovit, že důvody pro zamítnutí nebo neplatnost, které platily v tomto státě přede dnem vstupu v platnost předpisů nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí 89/104/EHS, platí pro ochranné známky, jejichž přihláška byla podána před tímto dnem.
Článek 5
Práva z ochranné známky
1. Ze zapsané ochranné známky vyplývají pro jejího majitele výlučná práva. Majitel je oprávněn zakázat všem třetím osobám, které nemají jeho souhlas, aby v obchodním styku užívaly
a) označení totožné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro něž je známka zapsána;
b) označení, u něhož z důvodu jeho totožnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a totožnosti či podobnosti výrobků nebo služeb označovaných ochrannou známkou a označením existuje nebezpečí záměny u veřejnosti, včetně nebezpečí asociace označení s ochrannou známkou.
2. Každý členský stát může rovněž stanovit, že majitel je oprávněn zakázat všem třetím osobám, které nemají jeho souhlas, aby užívaly v obchodním styku označení totožné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které nejsou podobné těm, pro něž byla ochranná známka zapsána, jestliže tato ochranná známka získala v členském státě dobré jméno a užívání takového označení bez řádného důvodu by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim působilo újmu.
3. Pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2, může být zakázáno zejména
a) umísťovat označení na výrobky nebo jejich obaly;
b) nabízet výrobky pod tímto označením, uvádět je na trh nebo skladovat za tímto účelem anebo nabízet či poskytovat pod tímto označením služby;
c) dovážet či vyvážet pod tímto označením výrobky;
d) užívat toto označení v obchodních listinách a v reklamě.
4. Jestliže podle práva dotčeného členského státu užívání označení za podmínek uvedených v odst. 1 písm. b) nebo odstavci 2 nemohlo být zakázáno přede dnem vstupu v platnost předpisů nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí 89/104/EHS, nelze na základě práv z ochranné známky podávat námitky proti pokračování v užívání tohoto označení.
5. Odstavce 1 až 4 se nedotýkají těch předpisů členského státu, které se týkají ochrany proti užívání označení k jinému účelu, než je rozlišování výrobků nebo služeb, pokud užívání tohoto označení bez řádného důvodu neoprávněně těží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim působí újmu.
Článek 6
Omezení účinků ochranné známky
1. Ochranná známka neopravňuje majitele, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku
a) své jméno a adresu;
b) údaje týkající se druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby anebo jiných jejich vlastností;
c) ochrannou známku, je-li to nezbytné k označení účelu výrobku nebo služby, zejména v případě příslušenství nebo náhradních dílů,
pokud je užívá v souladu s poctivými zvyklostmi v průmyslu nebo v obchodě.
2. Ochranná známka neopravňuje majitele, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku starší právo, které má jen místní působnost, je-li toto právo uznáno právem dotčeného členského státu a je užíváno v rámci daného území.
Článek 7
Vyčerpání práv z ochranné známky
1. Ochranná známka neopravňuje majitele, aby zakázal její užívání pro výrobky, které byly pod touto ochrannou známkou uvedeny majitelem nebo s jeho souhlasem na trh ve Společenství.
2. Odstavec 1 se nepoužije, podává-li majitel na základě legitimních důvodů námitky proti dalšímu uvádění výrobků na trh, zejména když došlo ke změně nebo zhoršení stavu výrobků poté, co byly uvedeny na trh.
Článek 8
Licence
1. Ochranná známka může být předmětem licence pro některé nebo všechny výrobky či služby, pro které byla zapsána, a pro celé území dotčeného členského státu nebo jeho část. Licence může být výlučná nebo nevýlučná.
2. Majitel ochranné známky může uplatnit svá práva z této známky proti nabyvateli, který poruší některé z ustanovení licenční smlouvy týkající se
a) trvání licence;
b) podoby v jaké může být ochranná známka užívána;
c) povahy výrobků či služeb, pro které je poskytnuta licence;
d) území, na němž může být ochranná známka užívána, nebo
e) jakosti výrobků či služeb vyráběných či poskytovaných nabyvatelem licence.
Článek 9
Zánik práva strpěním
1. Majitel starší ochranné známky ve smyslu čl. 4 odst. 2, který strpěl užívání pozdější ochranné známky v některém členském státě a v tomto státě zapsané nepřetržitě po dobu pěti let, vědom si jejího užívání, již není oprávněn na základě starší ochranné známky žádat prohlášení pozdější známky za neplatnou ani podávat námitky proti jejímu užívání pro výrobky nebo služby, pro něž byla pozdější ochranná známka užívána, ledaže přihláška pozdější ochranné známky nebyla podána v dobré víře.
2. Každý členský stát může stanovit, že se odstavec 1 vztahuje na majitele starší ochranné známky uvedené v čl. 4 odst. 4 písm. a) nebo na držitele jiného staršího práva uvedeného v čl. 4 odst. 4 písm. b) nebo c).
3. V případech uvedených v odstavci 1 nebo 2 není majitel později zapsané ochranné známky oprávněn podávat námitky proti užívání staršího práva, přestože toto právo již nemůže být proti pozdější ochranné známce uplatněno.
Článek 10
Užívání ochranných známek
1. Jestliže majitel bez řádného důvodu během období pěti let ode dne, kdy skončilo řízení o přihlášce, ochrannou známku skutečně neužíval v dotčeném členském státě pro výrobky či služby, pro které byla zapsána, nebo toto užívání přerušil na nepřetržité období pěti let, podléhá ochranná známka sankcím stanoveným touto směrnicí.
Za užívání ve smyslu prvního pododstavce se považuje rovněž
a) užívání ochranné známky v podobě, která se liší v jednotlivostech neměnících rozlišovací způsobilost ochranné známky v té podobě, jak byla zapsána;
b) umísťování ochranné známky na výrobky nebo jejich obaly v dotčeném členském státě výlučně za účelem vývozu.
2. Užívání ochranné známky se souhlasem majitele nebo užívání osobou, která má oprávnění užívat kolektivní známku nebo garanční či certifikační známku, se považuje za užívání majitelem.
3. Pokud jde o ochranné známky zapsané přede dnem vstupu v platnost předpisů nezbytných k zajištění souladu se směrnicí 89/104/EHS v dotčeném členském státě,
a) jestliže předpisy platné před tímto dnem stanovily sankce za neužívání ochranné známky po určitou nepřetržitou dobu, má se za to, že lhůta pěti let uvedená v odst. 1 prvním pododstavci začala běžet v týž den jako období neužívání k tomuto dni již započaté;
b) jestliže před tímto dnem neplatily žádné předpisy o neužívání, začne lhůta pěti let uvedená v odst. 1 prvním pododstavci běžet nejdříve k tomuto dni.
Článek 11
Sankce za neužívání ochranné známky v soudním a správním řízení
1. Ochranná známka nemůže být prohlášena za neplatnou z důvodu existence starší ochranné známky, pokud tato starší ochranná známka nesplňuje podmínky užívání uvedené v čl. 10 odst. 1 a 2 nebo případně čl. 10 odst. 3.
2. Členský stát může stanovit, že přihláška ochranné známky nemůže být zamítnuta z důvodu existence starší ochranné známky, pokud tato starší ochranná známka nesplňuje podmínky užívání uvedené v čl. 10 odst. 1 a 2 nebo případně čl. 10 odst. 3.
3. Aniž je dotčeno použití článku 12, může každý členský stát stanovit, že v řízení o porušení práva nelze účinně uplatnit ochrannou známku, je-li podán protinávrh na zrušení a je-li na základě námitky určeno, že majitel ochranné známky může být zbaven svých práv podle čl. 12 odst. 1.
4. Jestliže byla starší ochranná známka užívána pouze pro část výrobků nebo služeb, pro které je zapsána, je pro účely použití odstavců 1, 2 a 3 považována za zapsanou pouze pro tuto část výrobků nebo služeb.
Článek 12
Důvody zrušení
1. Majitel ochranné známky může být zbaven svých práv, jestliže bez řádného důvodu po nepřetržitou dobu pěti let ochrannou známku skutečně neužíval v členském státě pro výrobky či služby, pro které byla zapsána.
Nikdo však nemůže žádat, aby byl majitel ochranné známky zbaven svých práv, jestliže v době mezi uplynutím pětiletého období a podáním návrhu na zrušení bylo započato se skutečným užíváním ochranné známky nebo se v něm pokračovalo.
K započetí užívání nebo k jeho pokračování, k němuž došlo během období tří měsíců před podáním návrhu na zrušení, přičemž tato lhůta začíná běžet nejdříve po uplynutí období pěti let nepřetržitého neužívání, se však nepřihlíží, pokud byly přípravy k započetí nebo pokračování v užívání podniknuty až poté, co se majitel dozvěděl, že může být podán návrh na zrušení.
2. Aniž je dotčen odstavec 1, může být majitel ochranné známky zbaven svých práv, jestliže známka po dni, ke kterému byla zapsána,
a) se v důsledku činnosti nebo nečinnosti majitele stala v oblasti obchodu označením obvyklým pro výrobky nebo služby, pro které byla zapsána;
b) v důsledku užívání majitelem nebo s jeho souhlasem pro výrobky nebo služby, pro které byla zapsána, může vést ke klamání veřejnosti, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ těchto výrobků nebo služeb.
Článek 13
Důvody zamítnutí, zrušení nebo neplatnosti vztahující se pouze k některým výrobkům nebo službám
Existují-li důvody zamítnutí, zrušení nebo neplatnosti ochranné známky jen pro část výrobků nebo služeb, pro něž byla ochranná známka zapsána nebo přihlášena, týká se zamítnutí přihlášky nebo zrušení či neplatnost ochranné známky pouze těchto výrobků nebo služeb.
Článek 14
Dodatečné prohlášení neplatnosti nebo zrušení ochranné známky
Je-li pro ochrannou známku Společenství, které se majitel vzdal nebo která zanikla, uplatněna seniorita, může být starší ochranná známka prohlášena za neplatnou nebo zrušena dodatečně.
Článek 15
Zvláštní ustanovení o známkách kolektivních, garančních a certifikačních
1. Aniž je dotčen článek 4, mohou členské státy, jejichž právní předpisy umožňují zápis kolektivních, garančních či certifikačních známek, stanovit, že tyto známky nesmějí být zapsány nebo mohou být zrušeny či prohlášeny za neplatné i z jiných důvodů, než jsou uvedeny v článcích 3 a 12, vyžaduje-li to funkce těchto známek.
2. Členské státy mohou odchylně od čl. 3 odst. 1 písm. c) stanovit, že kolektivní, garanční nebo certifikační známky mohou tvořit i takové značky nebo údaje, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení zeměpisného původu výrobků nebo služeb. Taková známka neopravňuje majitele, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodních vztazích takové značky nebo údaje, pokud jich užívá v souladu s poctivými zvyklostmi v průmyslu nebo obchodě; zejména takovou známku nelze uplatnit vůči třetí osobě, která je oprávněna používat zeměpisný název.
Článek 16
Sdělení
Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů přijatých v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 17
Zrušení
Směrnice 89/104/EHS ve znění rozhodnutí uvedeného v části A přílohy I se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení uvedené směrnice ve vnitrostátním právu stanovené v části B přílohy I.
Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.
Článek 18
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 19
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
Ve Štrasburku dne 22. října 2008. Za Evropský parlament předseda H.-G. PÖTTERING Za Radu předseda J.-P. JOUYET
(1) Úř. věst. C 161, 13.7.2007, s. 44.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 19. června 2007 (Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 76) a rozhodnutí Rady ze dne 25. září 2008.
(3) Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1.
(4) Viz část A přílohy I.
(5) Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1.
PŘÍLOHA I ČÁST A Zrušená směrnice a její následná změna (uvedené v článku 17) Směrnice Rady 89/104/EHS (Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1) Rozhodnutí Rady 92/10/EHS (Úř. věst. L 6, 11.1.1992, s. 35) ČÁST B Lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost (uvedená v článku 17) Směrnice Lhůta pro provedení 89/104/EHS 31. prosince 1992
PŘÍLOHA II Srovnávací tabulka Směrnice 89/104/EHS Tato směrnice Článek 1 Článek 1 Článek 2 Článek 2 Čl. 3 odst. 1 písm. a) až d) Čl. 3 odst. 1 písm. a) až d) Čl. 3 odst. 1 písm. e) návětí Čl. 3 odst. 1 písm. e) návětí Čl. 3 odst. 1 písm. e) první odrážka Čl. 3 odst. 1 písm. e) bod i) Čl. 3 odst. 1 písm. e) druhá odrážka Čl. 3 odst. 1 písm. e) bod ii) Čl. 3 odst. 1 písm. e) třetí odrážka Čl. 3 odst. 1 písm. e) bod iii) Čl. 3 odst. 1 písm. f), g) a h) Čl. 3 odst. 1 písm. f), g) a h) Čl. 3 odst. 2, 3 a 4 Čl. 3 odst. 2, 3 a 4 Článek 4 Článek 4 Článek 5 Článek 5 Článek 6 Článek 6 Článek 7 Článek 7 Článek 8 Článek 8 Článek 9 Článek 9 Čl. 10 odst. 1 Čl. 10 odst. 1 první pododstavec Čl. 10 odst. 2 Čl. 10 odst. 1 druhý pododstavec Čl. 10 odst. 3 Čl. 10 odst. 2 Čl. 10 odst. 4 Čl. 10 odst. 3 Článek 11 Článek 11 Čl. 12 odst. 1 první věta Čl. 12 odst. 1 první pododstavec Čl. 12 odst. 1 druhá věta Čl. 12 odst. 1 druhý pododstavec Čl. 12 odst. 1 třetí věta Čl. 12 odst. 1 třetí pododstavec Čl. 12 odst. 2 Čl. 12 odst. 2 Článek 13 Článek 13 Článek 14 Článek 14 Článek 15 Článek 15 Čl. 16 odst. 1 a 2 — Čl. 16 odst. 3 Článek 16 — Článek 17 — Článek 18 Článek 17 Článek 19 — Příloha I — Příloha II